Virtuální realita

Myšlenka nehmotného světa, do kterého může vstoupit reálný člověk, je zde již od prvních sci-fi snímků. Bohužel několik desetiletí bylo vybavení, které by dokázalo vytvořit virtuální prostor podobný tomu reálnému, dostupné pouze v projektech s dostatečným financováním. Koupi brýlí pro virtuální realitu si mohla dovolit jen armáda, protože cena jednoho kusu se blížila jednomu miliónu korun.

Naštěstí žijeme v revoluční době, která je perfektním prostředím pro vývoj IT technologií. Během posledních desítek let došlo k obřímu rozmachu internetu a s ním se rozvíjeli i technologie. Již brzy bude virtuální realita něčím naprosto běžným. Dnes můžeme vidět úsvit virtuální reality. Komerční úspěch firmy Oculus Rift je jasným důkazem toho, že se jedná o něco mimořádného. Oculus Rift jsou brýle pro virtuální realitu. Jejich cena ale není jeden milion korun. Jejich cena se pohybuje v řádu tisíců.

Nedávná akvizice firmy Facebook, která koupila firmu Oculus Rift za dvě miliardy dolarů dokazuje, že se nejedná jen o zajímavou technologickou novinku, ale že jde o další milník IT technologií. Zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg vidí v Oculus Rift novou komunikační platformu. Během posledního roku vzniklo několik dalších úspěšných projektů týkajících se virtuální reality. Sony pracuje na vlastních brýlích a zároveň s tím se snaží vytvořit i potřebný softwarový ekosystém. Razor pracuje na brýlích, které budou dostupné jako Open-Source (například jednotlivé díly bude možné vytisknout na 3D tiskárně). Valve oznámilo, že spolu s HTC spolupracuje na helmě s vyším rozlišením než má momentálně vývojová verze Oculus Rift Crystal Cove a možností trackování prostoru.

Jaký je vůbec princip virtuální reality a jak vše funguje? Jako většina geniálních nápadů je i myšlenka virtuální reality v zásadě jednoduchá. Jedná se o obyčejný kryt ve kterém je umístěn displej velmi podobný tomu, který můžeme nalézt u monitorů nebo mobilních telefonů. Součástí helmy je gyroskop, který dokáže snímat pohyb hlavy. Se správným softwarem pak můžeme sledovat třeba panoramatické video a vidět přesně tím směrem, kam otočíme hlavu. Výhodou je i nativní podpora třetího rozměru. Protože jsou brýle v extrémní blízkosti očí je možné monitor rozdělit na dvě části a na každou promítat trochu jiný obraz. Pokud je k dispozici materiál natočený z pohledu levého a pravého okna vzniká i dojem trojrozměrnosti.

Aplikací této technologie může být nespočet. Již dnes lze najít první projekty, které brýle pro virtuální realitu používají a jsou velmi úspěšné. Jednou z aplikací může být například věrnější simulace jízdy autem, raketoplánem, vrtulníkem nebo dalším prostředkem jehož řízení je nebezpečné nebo vyžaduje dlouhé hodiny tréninku. Virtuální realitu lze použít i pro různé simulace a jako podporu výuky, kdy lze zobrazit například sluneční soustavu nebo oběhový systém člověka a přitom vytvořit dojem, že to co je vidět je opravdu skutečné. Brýle lze použít i pro zábavu a zprostředkování různých nebezpečných zážitků nebo zobrazení jinak nepřístupných míst.